Já ležím tu sám,
po ruce telefon mám,
srdcem se plouží stín
mé no ci jsou zlé
a dny samý šrám
já ptám se jak dál, co s tím
já moc bych si přál
mít tak šanci jít dál
mosty však spálil žár
tu bitvu jsem vzdal
jak chudák bez vojska král
a z mé vlajky zbyl jen cár
vážně zbyl jen cár
já znám lásky pát
kdy všechno se hroutí
tak z papíru hrat
jak lodička z prou tí
znám lásky pát
kdy propast je blízká
bolí to moc
a krysař už pís ká nám
Tvůj návrat je dál,
než to světelných let, tvůj
Dior však cítím dál.
Já boj už jsem zdál, jsi chladná jak let,
jsem bálka mi schudlý král.
Já moc bych si přál, mít tak dnu nocí pár,
já šeptal bych na stokrát.
Takhle nejde to dál, kde se vzal tenhle svár,
já nepřestal mít tě rá d, mít tě stále rád.
Já znám lásky pát, kdy vlny se příští,
mále ke dnu jde a není už příští.
Já znám lásky v pát, výřídí se skála,
kde jsou ty dny,
když byla šťastná i zmála, se ptám.
O, často jsi zůstal sám.
Čas to jsem zůstal sám,
ten pocit já už znám.
Jen já znám lásky pát.
Znám lásky pát, kdy všechno se hroutí,
jak z papíru hra, jak lodička zproutí.
Znám lásky pát, kdy propast je blízka,
bolí to moc a krysař už
píská nám.
Snad každý zná lásky pát, snad každý zná lásky pát,
lásky pát, já znám lásky pát.
.arkance